Obec Dobronín

Všeobecné údaje. Druhá největší obec mikroregionu se nachází 12 km severovýchodně od krajského města Jihlavy a 5 km západně od Polné na silnici II. třídy č. 348. Místní železniční stanice (v I. pol. 20 století známá pod názvem Polná - Štoky) je důležitou zastávkou na trati Praha - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo. Průměrná nadmořská výška obce je 475 m.Rozloha katastrálního území je 1373 ha. Částí obce jsou Filipovské Chaloupky a Cihelna. Počet obyvatel: 708 (1869), 1257 (1950), 1608 (1980), 1920 (2002), v současnosti 1901. PSČ místní pošty 588 12.

Fyzickogeografická charakteristika. Katastrem obce protékají čtyři potoky: Zlatý, Ždírecký, Mlýnský a Zvonějovský. V obci jsou tři rybníky: Valchař, Návesní a Cubertův, rybník Holotympl, vzdálený 1 km jižně, je vyhledávaný rybáři. Kaskáda rybníků (např. Na Hrázi, Horní a Trnovka) je na Zvonějovském potoce 1 až 2 km západním směrem.

Socioekonomická charakteristika. Nejznámějším podnikem v Dobroníně byly donedávna Jihlavské sklárny Bohemia a.s., zabývající se výrobou broušeného českého olovnatého křišťálu. Ty v současnosti ukončily svoji činnost. Na specializované služby v zemědělství a výrobu bionafty je zaměřen Agropodnik a.s. Jihlava (25 zaměstnanců). V jeho areálu sídlí ještě tyto firmy: Iros, s.r.o. - kartonážní výroba (14 zaměstnanců), truhlářství Petr Vlach - výroba nábytku (20 zaměstnanců) a zámečnictví František Týma - výroba a montáž technologií (11 zaměstnanců). Rostlinnou a živočišnou výrobou se zabývají: akciová společnost Dobrosev (největší zemědělský podnik v mikroregionu) a Zemědělské družstvo Dobronín. Dále je zde středně velká autoopravna Sebrcar, chov koní Ranč Ztracená podkova a firma Refit 95 s.r.o. - autodoprava, opravy automobilů a traktorů. Spojení občanům zajišťuje autobusová a vlaková doprava.

Občanská vybavenost. V Dobroníně je 407 domů s čísly popisnými. Základní školu navštěvuje 267 žáků, mateřskou školu 66 dětí. V budově zdravotního střediska, kde ordinuje dětský, zubní a obvodní lékař, je umístěna Česká pošta, kadeřnictví a kosmetika. Místní domov důchodců má kapacitu 28 lůžek. V obci jsou restaurační a pohostinská zařízení „U Mišáka“ v kulturním domě, hospoda „Na Zatáčce“, hospoda „U Lípy“, snack „U Sedláčků“ a občerstvení „Na tahu“. Restaurace „U Mišáka“ nabízí také možnost ubytování (6 lůžek). Jsou zde tři obchody s potravinami, jeden obchod s ovocem a zeleninou a prodejna masa a uzenin.

Z historie obce. Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy výzmamné právo odůmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicendorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (r. 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicendorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi Z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z lípy. V roce 1536 prodal Jan starší trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicendorf zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná-Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). Na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v r. 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicendorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapříčinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův mlýn, pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice Školské byl založen v roce 1901.

Historické a kulturní zvláštnosti. U silnice na Štoky stojí kaplička, která je státem chráněnou památkou.

Místní tradice, kultura, tělovýchova a sport. V obci je velmi dobré zázemí pro sportovní činnost - dvě fotbalová hřistě (jedno zatravněné), pět kurtů pro tenis a volejbal, jedno nové hřiště pro plážový volejbal. Od roku 1992 se zde každý rok pořádá mezinárodní volejbalový turnaj juniorek "Bohemia Crystal Cup Dobronín", od roku 1997 pak celostátní "Noční volejbalový turnaj" smíšených družstev. Divadelní soubor "Zmatkaři" pořádá v kulturním domě dvakrát do roka divadelní představení a úspěšně reprezentuje obec na oblastních a krajských přehlídkách amatérských divadelních souborů. Autoklub pořádá dvakrát ročně burzu náhradních dílů do automobilů a motocyklů a jedenkrát ročně výstavu historických motorových vozidel.

Místní část Filipovské Chaloupky. Původně německá osada, založená v roce 1733 hrabětem Filipem Ludvíkem ze Sinzendorffu (odtud i název Filippsdorfu, se nachází 3 km jihozápadně od Polné. Po odsunu německých obyvatel v roce 1945 byla osídlena českými občany. V současné době zde v 17 domech žije 33 obyvatel. Poblíž roste státem chráněný strom - památná borovice.

Místní část Dobronín - Cihelna byla založena v roce 1888 polenským podnikatelem Jaroslavem Pittnerem. Ten zde vybudoval parostrojní cihelnu. Později zde bylo pro zaměstnance cihelny postaveno několik rodinných domků. V současné době zde v 5 domech žije 16 obyvatel.